|
|
Řečtí a římští reformátoři
Grigoryan, Hračja ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce na téma římští a řečtí reformátory je soustavně shrnout nejvýznamnější reformy z hlediska (ústavního) práva ve starověkém Římě a Řecku, přičemž je nutné dodat, že je zaměřena převážně na dějiny římské a tudíž se zabýva z větší části římskými reformátory. Dopady těchto reforem nazývám ústavními, jelikož měly větší či menší dopad v podstatě na celou společnost jako takovou, přičemž některé z nich fakticky společnost pozměnily - některé navždy. Tak například souboj mezi Luciem Corneliem Sullou a Gaiem Mariem měl bezpochyby velmi dalekosáhlé následky na Řím - byla prolomena řada "neprolomitelných" zásad, což pochopitelně vedlo k dalším a dalším bezprecendentním zásahům do republiky, až nakonec došlo k jejímu zániku a zrodu císařství. Při vypracování této práce byla snaha co nejvíce čerpat z primární literatury a tyto informace literaturou sekundární pouze doplňovat - nejvíce bylo čerpáno z Plútarchových Životopisů ale i jiných děl starověkých autorů, jako například Appíanových Dějin apod.
|
|
|
Řečtí a římští reformátoři
Hlavatý, Vadim ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent)
Resumé Cílem diplomové práce "Řečtí a římští reformátoři" je provést reprezentativní shrnutí a komparaci činů nejvýznamnějších politických osobností antického Řecka a Říma, kteří zásadně ovlivnili mocenskou strukturu společnosti, a rovněž i porovnání tehdejších politických systémů jako takových. Zaměřuje se především na konkrétní činy a legislativní, především ústavní, změny iniciované vybranými reformátory, ale věnuje se i jejich osobní motivaci a stručným biografickým údajům. Práce je rozčleněna na dvě hlavní části. První část se zabývá Řeckem, konkrétně Athénami, a sleduje příčiny, vznik, vývoj a vítězství demokracie, ale i problémy s ní spojené a hlavní aktéry tohoto procesu, jmenovitě jejího zakladatele Solona, který nebyl zcela důsledný v potlačování moci bohatých, radikálního demokrata Kleisthena a jeho rozhodné kroky k rovnosti a odstranění zbytků aristokratického režimu, a charismatického Perikla, který, ač obviňován z populismu a demagogie dal rozhodující impuls pro Athénský politický, kulturní a mocenský rozvoj a v jehož době dosáhla demokracie svého vrcholu. Druhá část se soustředí na závěrečné období a definitivní konec římské republiky, která byla navzdory svému názvu vládou oligarchie bohatých a nikoli všech občanů, osobami, které umožnili nebo přímo přispěli k jejímu pádu, konkrétně...
|
|
|
Proces Pražského jara 1968-69 z hlediska transitologické teorie
Špičáková, Hana ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce "Proces Pražského jara 1968-69 z hlediska transitologické teorie" pojednává o období tzv. Pražského jara a krátce také o roku následujícím, kdy se aplikací transitologických metod snaží nastínit možný další vývoj Československa v případě, že by liberalizační proces nebyl zastaven intervencí vojsk Varšavské smlouvy. V práci je uveden stručný vývoj transitologie, poté jsou zmíněny tři teorie přechodů k demokracii významných autorů zabývajících se tímto tématem. Ve střední části práce zkoumán postoj reformátorů ke společnosti v roce 1968 v Československu, změny v samotné společnosti i v KSČ. Důležitý faktor zde představuje mezinárodní situace a vlivy států sovětského bloku na obrodný proces a jeho představitele. Stěžejní kapitola pak nabízí možný budoucí vývoj Československa po aplikací transitologických teorií. V závěru je zmínka o událostech roku 1969, pomocí dvou výzkumů veřejného mínění je přiblíženo vnímání Pražského jara s odstupem 25 a 30 let a jeho význam pro přechod k demokracii v roce 1989.
|
|
|
Řečtí a římští reformátoři
Grigoryan, Hračja ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce na téma římští a řečtí reformátory je soustavně shrnout nejvýznamnější reformy z hlediska (ústavního) práva ve starověkém Římě a Řecku, přičemž je nutné dodat, že je zaměřena převážně na dějiny římské a tudíž se zabýva z větší části římskými reformátory. Dopady těchto reforem nazývám ústavními, jelikož měly větší či menší dopad v podstatě na celou společnost jako takovou, přičemž některé z nich fakticky společnost pozměnily - některé navždy. Tak například souboj mezi Luciem Corneliem Sullou a Gaiem Mariem měl bezpochyby velmi dalekosáhlé následky na Řím - byla prolomena řada "neprolomitelných" zásad, což pochopitelně vedlo k dalším a dalším bezprecendentním zásahům do republiky, až nakonec došlo k jejímu zániku a zrodu císařství. Při vypracování této práce byla snaha co nejvíce čerpat z primární literatury a tyto informace literaturou sekundární pouze doplňovat - nejvíce bylo čerpáno z Plútarchových Životopisů ale i jiných děl starověkých autorů, jako například Appíanových Dějin apod.
|
|
|
Řečtí a římští reformátoři
Hlavatý, Vadim ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent)
Resumé Cílem diplomové práce "Řečtí a římští reformátoři" je provést reprezentativní shrnutí a komparaci činů nejvýznamnějších politických osobností antického Řecka a Říma, kteří zásadně ovlivnili mocenskou strukturu společnosti, a rovněž i porovnání tehdejších politických systémů jako takových. Zaměřuje se především na konkrétní činy a legislativní, především ústavní, změny iniciované vybranými reformátory, ale věnuje se i jejich osobní motivaci a stručným biografickým údajům. Práce je rozčleněna na dvě hlavní části. První část se zabývá Řeckem, konkrétně Athénami, a sleduje příčiny, vznik, vývoj a vítězství demokracie, ale i problémy s ní spojené a hlavní aktéry tohoto procesu, jmenovitě jejího zakladatele Solona, který nebyl zcela důsledný v potlačování moci bohatých, radikálního demokrata Kleisthena a jeho rozhodné kroky k rovnosti a odstranění zbytků aristokratického režimu, a charismatického Perikla, který, ač obviňován z populismu a demagogie dal rozhodující impuls pro Athénský politický, kulturní a mocenský rozvoj a v jehož době dosáhla demokracie svého vrcholu. Druhá část se soustředí na závěrečné období a definitivní konec římské republiky, která byla navzdory svému názvu vládou oligarchie bohatých a nikoli všech občanů, osobami, které umožnili nebo přímo přispěli k jejímu pádu, konkrétně...
|
|
|
Řečtí a římští reformátoři
Grigoryan, Hračja ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce na téma římští a řečtí reformátory je soustavně shrnout nejvýznamnější reformy z hlediska (ústavního) práva ve starověkém Římě a Řecku, přičemž je nutné dodat, že je zaměřena převážně na dějiny římské a tudíž se zabýva z větší části římskými reformátory. Dopady těchto reforem nazývám ústavními, jelikož měly větší či menší dopad v podstatě na celou společnost jako takovou, přičemž některé z nich fakticky společnost pozměnily - některé navždy. Tak například souboj mezi Luciem Corneliem Sullou a Gaiem Mariem měl bezpochyby velmi dalekosáhlé následky na Řím - byla prolomena řada "neprolomitelných" zásad, což pochopitelně vedlo k dalším a dalším bezprecendentním zásahům do republiky, až nakonec došlo k jejímu zániku a zrodu císařství. Při vypracování této práce byla snaha co nejvíce čerpat z primární literatury a tyto informace literaturou sekundární pouze doplňovat - nejvíce bylo čerpáno z Plútarchových Životopisů ale i jiných děl starověkých autorů, jako například Appíanových Dějin apod.
|
host ::
RSS.